Bílá a černá. Často je považujeme za dva extrémy stojící proti sobě tak daleko, jak to jen jde. Pravdou ale je, že k sobě mají mnohem blíž, než si myslíme.
Motivací pro vznik tohoto experimentu byl dotaz jednoho žáka, kterým se ptal, jakým způsobem vlastně dataprojektor „vyzáří” černou barvu, když tabule je bílá.
Cíl
Demonstrovat závislost barvy předmětu na osvětlení.
Demonstrovat relativnost pojmů bílá a černá.
Zařazení do učebnice
Po probrání lekce Barva těles.
Provedení experimentu
Na začátek se můžeme například zeptat žáků, jestli poznají rozdíl mezi černou a bílou barvou a tuto dovednost ověřit. Ukážeme na pár předmětů (papír, počítač, bílá pastelka, černá pastelka…) a ptáme se, jestli jsou bílé nebo černé. Na závěr se zeptáme na barvu interaktivní tabule (nebo jiného projekčního prostoru), kterou žáci označí přirozeně za bílou.
V druhém kroku promítneme na tabuli bílé pozadí s malým černým obdélníkem uprostřed a ptáme se na jeho barvu. Žáci přirozeně odpoví, že obdélník je černý.
Obdélník postupně zvětšujeme a stále se ptáme na jeho barvu. Přirozeně je stále černý.
V posledním kroku obdélník vyplňuje celý projekční prostor, což znamená, že projektor vůbec nesvítí. Černý obdélník zaplnil celou tabuli, která má ale naprosto stejnou barvu jako když ji na úplném začátku označili za bílou. Projektor totiž neumí černou barvu vyzářit a nic na tabuli nemůže být tmavší než tabule při běžném osvětlení.
Rozdíl mezi bílou a černou barvou je tedy nutné chápat relativně. To, jednoduše řečeno, znamená, že černé je to, co v daný moment odráží méně světla, než předměty v okolí. Absolutně černé ani absolutně bílé těleso neexistuje. Vždy se totiž část světla odrazí nebo pohltí.
Na stejném principu funguje i následující optický klam. Že mají dlaždice A a B stejnou barvu jde jednoduše ověřit například v programu Malování.
Použité pomůcky
dataprojektor
